Vyhřáté místo na kolotoči

Ostře zahnul doprava. Když vstoupil na první schod, sáhl prokřehlou rukou do levé kapsy u kalhot. Pomalu stoupal a při tom šátral v kapse. Nahoře, u dveří, vytáhl cinkající svazek klíčů. Vzpínajícími se prsty našel ten správný. Odemčel a vešel.

Ovanulo ho suché, radiátorové teplo. Zamnul si dlaněmi o sebe a vybral druhý klíč. Otevřel skříňku, tašku položil na zem a začal se svlékat. Kabát, šálu, svetr a boty polklo přítmí uvnitř. Vytáhl plášť, nasoukal se do něj, zvedl tašku a zamčel. Prošel kolem řady podobných skříní, zahnul do leva, po točitém schodišti vyšel do patra a pak už jen kousek do laboratoře.

Sepnul hlavní spínač. K vrčení ledničky se přidal hrčící harddisk a bledé, nazelenalé světlo. Opřel tašku o stůl. Pohlédl na hodinky. Ještě je čas. Otočil se k pracovnímu stolu. Na boku malého pultíku stiskl tlačítko 'ON'. Mrklo na něj zelené oko 'O.K.'. Vytáhl z poličky lahvičku s tmavě zeleným roztokem. Trochu ho odlil do nádobky. Z jiné podobné nádobky vytáhl elektrodu, opláchl ji střičkou, tampónem odstranil kapku. Ponořil elektrodu do zeleného roztoku. Jako každý den se ujistil pohledem na zásobní lahvičku a pak stiskl klávesu '7'. Znovu se objevilo 'O.K.'. Vytáhl elektrodu a znovu ji omyl. Zelený roztok vrátil do lahvičky. Pak vzal vedle stojící lahvičku s oranžovým roztokem. Vše se opakovalo, jen klávesa byla jiná, '4'. 'O.K.' vystřídal '?'. Znovu ponořil elektrody do původní nádobky s vodou a vzhlédl na horní polici.

Natrium acetate, Natrium acetate... přejíždel prstem změť nádob. Zalovil více vzadu a našel. Z kapsy pláště vyndal složený filtrační papír a z náprsní kapsičky lžičku. Došel k váhám. Po zapnutí se objevila se stupnice. Do ticha předoucích přístrojů se z reproduktoru na stěně se ozval sympatický hlas paní sekretářky: "Dámy a panové, do zasedací místnosti!". Tak je zase vypnul a všechno si položil vedle nich.

V nevelké místnosti s čtvercovým půdorysem se kolem stolu sesedali všichni jeho kolegové, paní sekretářka a samozřejmě šéf. Nepříliš pohodlně se usadil. Sporé světlo, šedá nálada venku a proud teplého vzduchu do zad jej uspali.

Po skončení schůze se vrátil do laboratoře. Den nestál za nic a ubíhal pomalu spolu s přízračnem za okny. Šero se změnilo v tmu. Začal uklízet a už se těšil domů.

Noc se přehoupla do své druhé poloviny. Seděl před obrazovkou počítače. In this measurement, we used acetate buffer, 0.2 mol.l-1, pH 7.00. Klížily se mu oči. Zavřel soubor a vypnul počítač. Obrazovka potemněla.

Lampička na nočním stolku vedle postele vyhlodala ve tmě kapsu, ve které se teď opíral, leže na boku, o loket a četl. Po chvíli přešel od osvědčeného způsobu čtení s otevřenýma očima k méně ortodoxnímu, s očima zavřenýma. Kniha se sesula mezi polštář a noční stolek. Uběhla nějaká doba, když zavřené oči zaregistrovaly doposud svítící lampičku. Prsty levé ruky vykreslily do vzduchu nějaký obrazec, rty cosi zašeptaly. Caplík na lampičce s cvaknutím vyskočil. Tma zalila uprázdněný prostor a rozprostřela se v bezbřehosti.

 Zpátky