Klubu AS, Taerblith Dh’uillen - Děti Chaosu

Saazoos nnosfaf
Sbírka výkladů o upírech
 



Fakta ze Ságy AS:
* koně a psi je cítí
* nereaguje na ně zaklínačský medailon, ač by měl (vyšší upíři)
* nepůsobí na ně vysoké teploty (vyšší upíři)
* neviditelný - PSI
* hypnotizují, hluboký spánek - PSI
* mění se v netopýra - mutace v KS
* dispozice k závislosti na hemoglobinu - mutace v KS, krev není to potrava ani zdroj síly
* úplněk - svátek, noční živočichové
* 1200 vyšších upírů, nižších i více.
* adaptace na podobu s lidmi, mimikry - PSI
* ostré zuby - špičáky
* pronikavý hlas - ochromuje a tříští křehké předměty
* všežravci: jedí i zeleninu
* mají rozvinutou druhou signální soustavu, pokročilé emoce, mluví i telepaticky (Zrno Pravdy)


Původ a základní vlastnosti

Domovským světem naší rasy je planeta Erath [erath]. Svět s kyslíkatou atmosférou, čtvrtá planeta slunečního systému se slunce třídy G40. Obíhá kolem své hvězdy za 209 standardních dnů, tj. jeden místní rok je 0,57 standardního roku. Jeden místní den má 22,4 standardní hodiny. Relativně vyšší vyzařování mateřské hvězdy v oboru UV vedlo a vede k častějším mutacím a tím pádem k dramatičtějšímu a agresivnějšímu životnímu prostředí. Většina býložravých i všežravých tvorů buduje aktivní obranu proti predaci i proti preventivní pasivní obraně (jedy). Poměrně komplexní pohled na původ i život upírů před Konjunkcí Sfér nám podává Ereboos (překládáno jako Pravdivá Kniha nebo někdy Kniha Pravdy). Pomocí ní, opomineme-li mytologizující aspekty, můžeme poměrně přesně dokumentovat vývoj upírů jakožto biologického druhu. Ereboos je svým způsobem druhová kronika vedená kněžskými klany.

Naši dávní předci, sociální plodožravci, se se změnou prostředí (odlesňování buše) museli přizpůsobit nově dostupné potravě a novým predátorům. Spolu s růstem mozkovny a rostoucí inteligencí se vyvinula všežravost a schopnost používat nástroje. Obecně vysoká variabilita způsobila, že v pozdním vývoji biosféry došlo především k fylogenezi nočních tvorů, mezi nimiž si postupem času vydobyli výsadní postavení členové čeledi Vampyridae, především rod Vampyrus, jež se vyvinul v inteligentní tvory. Ereboos hovoří i o již vymřelých příslušnících této čeledi, jež byli našimi předky, a sice rodech Cirea a Helebor. U rodu Vampyrus proběhl růst mozkovny spojený s přechodem na všežravost (ovšem lov zůstal důležitým zdrojem potravy) a objevila se schopnost užívat nástroje. Vyvinuli jsme zvláštní vlastnosti - imunitní systém, citlivě reagující na 'nepřirozené' chemikálie, regenerační schopnosti, bleskové reakce a sociálně úplnou intoleranci k útočníkům. Silný rodinný systém, spolu s rituálním vyřizováním sporů v rodových válkách, vedl k pomalým společenským změnám. Teritoriální feudalismus, jež sice neznal nevolnictví, ale expandoval spolu s rody. Přináležitost k rodu je deklarativní (ullith - matka rodu, draakul - otec rodu), kdo chce se oddělit může, musí si ale najít nový životní prostor.

Vědecký pokrok naší rasy byl inspirován touhou poznat a vymanit se z koloběhu nekontrolovaných změn. Byl zaměřen převážně na medicínu, protetiku, genetiku a elektroniku. Vlastnosti získané naším vlastním genetickým vývojem a úpravami jsou především PSI schopnosti - hypnóza a uspávání, a hlavně sugesce, z níž plyně naše zdánlivá neviditelnost a podobnost člověku. Jsme totiž pouze humanoidi, tedy krom flederů, proporčně podobní, v detailech se ale od lidí i elfů značně lišíme. Většina tvorů to ale "nevidí", jen psi a koně nás zvláštními smysly odhalí. Další významnou změnou byla prodloužená délka života, průměrná střední délka života je 1500 lidských let, rychlost, specifický chrup (zbytnělé dentes canini superiori), regenerační a imunitní schopnosti. Dýchat a přijímat potravu můžeme i kůží, zvláště v případě spuštění regeneračních pochodů, stačí zakopat neporušenou upíří hlavu do země a podle kvality půdy a množství srážek, za 60-150 let upír plně zregeneruje. V neposlední řadě jsou významné i útočné zvukové vlny.

Vampyrus nocturnus je výsledkem přirozené evoluce rodu. S rozvojem biotechnologií došlo k vývojové regresi a divergenci druhu na tři nové druhy: Vampyrus volaticus (výrazná raptorinteligence, schopnost létat), Vampyrus venatus (výrazná raptorinteligence) a Vampyrus nocturnus. První dva druhy obětovali sociální inteligenci za lepší schopnosti vyrovnat se prudkým změnám - snížený průměrný věk, raptorinteligence na úkor sociální inteligence a jiné anatomické změny. Přímý předek druhu Vampyrus nocturnus není znám, archeologický výzkum komplikují podmínky Erathu. Molekulárně genetickými metodami, však lze zrekonstruovat pravděpodobné předky analýzou DNA. Nejbližšími známými příbuznými zůstávají již v historické době vyhubený druh Cirea velocis a již dříve vymřelí Helebor puteor a Helebor ingens. Nemožnost najít přímého předka rodu Vampyrus vedla po Konjunkci Sfér až k značně extrémnímu názoru, že Erath není skutečným domovským světem upírů, ale že tito sem byli zavlečeni neznámo odkud, snad katastrofou podobnou Konjunkci Sfér a místní podmínky Erathu pouze ovlivnily zavlečence zde již existujícími druhy. Ereboos sice tento výklad nepřipouští, ale například volnomyšlenkářský klan Bbruqsa již na tradice zanevřel.



Rozmnožování

Říje je sezónní, jednou za 70-100 let po dobu 1000 let (ve věku 200 - 1200), feromony z cca 40 % samců v okolí udělají plodné, ti vyrobí za dva měsíce několik gamet z dostupného, vyselektovaného genetického materiálu (1-10), vnesou je samice a vyčerpáni odpadnou na dva tři dny (oplodňování trvá pět dní). Příští říje se neúčastní. Samice musí být oplodněna alespoň 3-4 samci, jinak se gamety nezahnízdí, řídí hormonální účast látek z samčích gamet. Díky vysoké variabilitě DNA v důsledku mutací, není třeba mít obavy z příbuzenského křížení. I přes přestávky mezi říjemi, pohlavní orgány produkují testovací sady pohlavních buněk a snaží se udržet ty nejstabilnější.

Samci o samici nebojují, to až jejich gamety, upíři tak neznají pojem fyzické krásy. Vytvářejí ale celoživotní svazky po 200 letech života na základě instinktu, který bychom mohli nazvat láska na první pohled. Optickým a feromonálním popudem se vytvoří silná vazba mezi samcem a samicí. Vazba je natolik silná, že smrtí jednoho umírá i druhý člen páru. Životní partneři nemusí být i sexuálními partnery.

Vyšší upíři získali možnost kontrolovat říji, tj. začít ji v libovolném okamžiku, byť pouze v určitých intervalech (cca 10 let) a samice k oplodnění stačí jeden samec. Jsou to vlivy změny biochemie po KS.

Upíři nejsou savci, ale jsou placentálové, březost trvá 1.4 roku, mládě v děloze se oddělí od pupeční šňůry, pozře placentu a živí se z ranek po ní, až ty se zhojí, samice porodí. Novorozená mláďata se živí krví buď rodičů nebo kořisti až do věku 5-7 let, pak začínají přijímat jinou potravu. To je původ rituálního pití krve. Ve vyšším věku však nejde o příjem potravy (malá energetická hodnota).

Samčí pohlavní buňky jsou pravými buňkami podobnými bakteriím. Různé buňky od jednotlivých partnerů páření se pobijí se v děložním váčku samice a čekají na viroidní samičí gamety, které je oplodní. Zásahem do tohoto mechanismu vznikl klan Qtaqan, který se dnes výhradně rozmnožuje infikací humanoidů změněnými samičími gametami, jež produkují obě pohlaví ve zvláštním orgánu v hrdle.



Upíři a Konjunkce Sfér

Konjukce Sfér zastihla naši rasu v těžké chvíli. Aktivita našeho Slunce se již asi 50 000 let držela na maximu a život ve dne se stal téměř nemožný. V průběhu staletí jsme se stali čistě nočními živočichy. Prudký nárůst agresivity, vyvolaný variabilitou, si žádal opatření. Někteří z nás obětovali inteligenci za čistou pudovost a výkonný hardware, například se stali Létavci a Lovci. Jiní z nás si nechávali zabudovávat geny jiných živočichů (Regisův rod Terzi Godferi dračí geny - odolnost proti vysokým teplotám a ohni). Průchod kosmickým časoprostorovým vírem náš silně virulentní genetický materiál pomíchal a leccos bylo i změněno:

KS přenesla oba základní typy upírů, oba z čeledi Vampyridae. Prvním typem jsou bývalí příslušníci druhu Vampyrus nocturnus, jež prošli biotechnologickými změnami už na Erathu a dali tak vzniknout dvěma novým druhům. Příslušníci rodu Vampyrus druhu volaticus  (Létavci, lidská jména: fledeři) změnili svou podobu nejrazantněji a zkombinovali své humanoidní tělo s tělem jednoho létajícího erathského živočicha, vzdáleně podobného pozemskému netopýrovi. Příslušníci rodu Vampyrus druhu venatus (Lovci, ekimmy) si podrželi humanoidní tělo jen s mírnými kosterními a svalovými úpravami.

Původní příslušníci rodu Vampyrus druhu nocturnus byli též přenesení Konjunkcí Sfér. Geny druhu Vampyrus volaticus byly ale rozesety napříč celou touto přenesenou skupinou, takže v kombinaci s otevřením hlubšího působení Moci, schopnost měnit se v létavce mají všichni jeho příslušníci. K dalšímu vnitřnímu rozlišení druhu Vampyrus nocturnus došlo až na novém světě, a sice k rozlišení na nižší (Vampyrus nocturnus a Vampyrus nocturnus lamia), a vyšší upíry (Vampyrus nocturnus potens).

Létavci a Lovci (cca 15-30 000 jedinců) loví hlavně pro maso a potravu, neboť to byla jejich specializace už na Erathu. Žijí v noci a trpí relativně silnou světloplachostí. Díky nižší průměrné délce života (cca 200-250 let) dosáhli adaptace na hemoglobin, takže jsou méně náchylní k intoxikaci hemoglobinem, jejich instinkty při intoxikaci neochabují tak výrazně jako u nižších a vyšších upírů. Žijí samotářsky nebo v párech, úkryty si hledají jednak v přirozených temných prostorách (např. v jeskyních) nebo v opuštěných stavbách (např. v hrobkách, kryptách, katakombách atp.). Neumí mluvit a postrádají tzv. sociální inteligenci a druhou signální soustavu.

Nižší upíři (cca 25-40 000 příslušníků) jsou inteligentní tvorové se silně rozvinutým sociálním cítěním. Užívají řeč, nástroje i stroje. Žijí ve starých klanových strukturách, tak jako už na Erathu. Přenesení nižší upíři utvořili staronové klany, jež byly v různé podobě známy už před KS. Co se týče vlastností, mohou se měnit v létavce, vznikají u nich euforické stavy po požití hemoglobinu a může u nich vzniknout závislost na této droze (objevilo se záhy po KS a užívá se ve svátky, např. úplněk, k oslavám). Slabší sluneční svit nového slunce některým dovolil se pomalu vracet do denního světla.

Dělí se na tyto klany:

Aalp (alp) Věrní (a-alp). Tento klan těžce nese KS a její následky. Nesmířili se se životem v Yta (Nový Svět, y-ta) a udržují usilovně staré klanové tradice. Jsou zásadními abstinenty (popisuje Regis v Křestu ohněm), žijí pouze v noci a jsou zahořklí a trpcí. Mlčky podporují Mmolun.

Mmolun (mola) Jeho (Z Něj /povstalí/) . Další klan, který se nedokázal smířit s KS. Združuje zbývající příslušníky kněžských klany z Erathu.  Udržují tradici boha Loqena (Loqen, lo-q-en, Pán Bytí) a posvátných textů Erebosu (Ereboos, ereb-oos, Pravdivá Kniha). V šerověku civilizace Nnosf byl bůh Loqen symbolem neustálé změny a drsnosti světa Erath. Rituální zabíjení losem vybraných členů kněžských, a v jistých případech i jiných, klanů bylo magickým zajišťováním přežití. Právě prostřednictvím Loqena a rituálů se užívala magická Moc pro ochranu klanů.  V Erebosu stojí psáno, že někteří členové kněžského klanu dosáhli přímého spojení s Loqenem a stali se mágy. Ti pak byli vyhledáváni a zabíjeni, neboť narušovali solidaritu kněžských klanu. Členové klanu Mmolun přenesli a překroutili staré tradice, stali se lovci, loví a obětují Loqenovi. Krev zapojili do rituálů, své oběti vysátím zabíjejí. Hodlají vybít všechny ne-upíry, členy klanu Qta qan a vyšší upíry.

Bbruqsa (bruxa) Děti Dne (b-bru-q-sa). Členové tohoto klanu se dokonale přizpůsobili tomuto světu. Žijí ve dne, krev pijí jen o svátcích, své oběti nezabíjejí. Nemají předsudky, ale ani zábrany. Chovají se nenápadně, neboť vědí, že je jich málo. Spolupracují hlavně s Nnosfew Erathun.

Nnosfew Erathun (nosferat) Bratři z Erathu (n-nosf-ew erath-un). Jejich jméno se také v Hen Llinge (aen nosph´erathu) užívá k obecnému označení upírů (vampyr - upír, lidské slovo), neboť tento klan žije nejčastěji v kontaktu s ostatními humanoidními rasami. Chtějí žít v klidu, mimo dění v Yta. Jejich touhou je cesta domů, Návrat, (Tulqnosfaw erathil - Naše cesta /vede/ na Erath, tul-q-nosf-aw erath-il). žijí také ve dne, zásadně abstinují, ale ne z důvodů jako klan Aalp. ale proto, že to považují za špatné.

Uvnitř druhu Vampyrus nocturnus se vyvinuly dvě subvariety. Jedna, Vampyres nocturnus lamia, vznikla nově až na tomto světě. Ve snaze vyrovnat se změnami, použili někteří nižší upíři neověřených biotechnologických technik a došlo u nich k významným změnám: neumí se proměňovat a když tak jen zřídka a s nebezpečím smrti, jejich psionické schopnosti jsou slabší a jejich světloplachost je nejvýraznější. Navíc získali schopnosti pomocí retrovirů začleňovat své geny do genů jiných ras (aen seidhen, aen dh´oinen, aen dh´aarden) a tak se množit. Krev nepijí, jen této cesty užívají k infikaci oběti. Oběť projde třídenní metamorfózou a stane se upírem. Tento klan si říkal Qta qan (katakan), což značí (Ti z) Nového a Svobodného (q-ta q-an), ale později odmítli tradice a již nehovoří Viikqnnosf (Jazyk Bratrů, viik-q-n-nosf [vi:k'kan:osf]), ale Hen Llinge a říkají si Neithwedden, Děti Noci. Nejsou oblíbení u ostatních upírů. Qta qan odmítají být spojování s ostatními nižšími upíry,

Druhá subvarieta jsou vyšší upíři (Vampyrus nocturnus potens), při KS jich vzniklo asi jen 1200. Došlo u nich v průběhu KS k další změně, otevřela se jim možnost volně užívat Moc, tedy magii. Dle tradice, v Erebosu se psalo již o některých upírech, kteří magii ovládli, bylo to však považováno za báchorky. PSI dispozice se u vyšších upírů změnila na schopnost přirozeně užívat magii. Vyšší upíří žijí na tomto světě mimo klany, mají však stále svá klanová jména z Erathu. Jednotlivé rodiny žijí ooděleně a utajeně, neboť klan Mmolun žárlivě střeží Moc pro Loqena a odhalení by přineslo vyšším upírům nepříjemnosti.

Společnou organizací naší rasy býval Gurqnnosf (Kruh Bratří, gur-q-n-nosf), jež dozoroval dodržování hranic, tradic etc. Odtud také Inem nnosff - pozdrav bratři!

Shrňme si současné poznatky o naší rase v Novém Světě.

Obecně můžeme říci, že upíři (tedy rod Vampyrus) se nyní dělí na tři druhy: Vampyrus volaticus, Vampyrus venatus, a Vampyrus nocturnus, zahrnující ještě dvě subvariety Vampyrus nocturnus lamia a Vampyrus nocturnus potens.

čeleď: upírovití (Vampyridae)

rod: upíři (Vampyrus)

druh: upír létavec (Vampyrus volaticus) - fleder (triviální jméno)
          upír lovec (Vampyrus venatus) - ekimma
          upír noční (Vampyrus nocturnus)

poddruh: upír noční vamp (Vampyrus nocturnus lamia)
                 upír noční vyšší (Vampyrus nocturnus potens)
 



Novodobá upíří společnost

Ttüqaap (Znamení přítomnosti) - kdysi to býval kmen či kámen, umisťovaný jeden od druhého na dohled, na němž byla stopa spáru, později znaky, stylizované do formy vrypů /z nich se vyvinulo písmo podobné klínovému/ na kamenných stělách. Dnes jsou to podobné útvary, jež označují hranice klanového teritoria. Klan Mmolun klade k těmto stélám mrtvoly narušitelů. Vkročení do území bez průvodce bylo a je vážným porušením Pravidel Soužití (Kpeeqnumm).

Pravidla Soužití

1. Pravidlo věku - do prvního iniciačního rituálu, v 57 letech, žádná práva, do vytvoření páru volnost, nutnost vytvořit pár v 250 letech, pak povinnosti. Vůdcové klanu - volený pár.

2. Pravidlo místa - příslušníci klanu (ul) se zdržují jen na svém území, při cestě na území jiného klanu musí mít průvodce (lööräw tulil - světlo na cestě). Kdokoliv, kdo poruší PM je zabit.

3. Pravidlo pomoci a odplaty - každý jednotlivec může veřejně deklarovat své právo někomu pomoci či se pomstít. Nikdo mu nesmí být nápomocen, ale ani překážet, pokud sám neohlásí moolenn (dosl. silný hlas).

4. Pravidlo jednoty - každý akt, který je schválen klanovým sněmem (saazul), je závazný pro všechny příslušníky. Mezi tradiční ulkkpee (klanové zákony) patří vzájemná podpora uvnitř klanu proti vnějším tlakům. Netýká se osobních záležitostí.

5. Pravidlo říje - samice a samci v říji stávají se členy ulqffin (dům říje), jsou sproštěni svých povinností po dobu říje. Žijí v oddělených příbytcích.

Upíři a Nový Svět

Pravdou zůstává, že naše adaptace na novém světě nebyla snadná. Neznámé a nové podmínky, životní prostředí diametrálně odlišné od domovského, nepřirozeně vysoké množství různých jiných inteligentních ras, to vše učinilo náš život zde obtížným. Naše nové vlastnosti (především opojnost hemoglobinu a závislost na něm), naše staré instinkty... zkrátka náš vstup byl tvrdý. Konsolidace sice přišla rychle, ale pouze relativně, v měřítcích naší rasy. Jiné rasy, především lidé, neslabší a nejzranitelnější rasa, ze strachu i nevědomosti začali fabulovat strašlivé příšery. Mylné obecné mínění o naší rase bylo a je následkem mytologizace. Většina toho, co se obecně traduje o upírech, je zmatečnou desinterpretací faktů, viz. Upíři - mýty a legendy.

Netopýří lykantropie se objevila jako genetická změna po KS. V podstatě jde o to, že upír na sebe může vzít fyzickou podobu fledera. Přerod do podoby fledera dochází jen u nižších a vyšších upírů, ne u ekimm. Má tři fáze, uvolněním PSI štítů tělo sublimuje do mlžného oblaku a opětným zapojením těchto štítů (v konfiguraci fledera) dojde k jeho konstituci. Netýká se klanu Qta qan.

Jako druhá genetická změna se objevila potenciální závislost na hemoglobinu. Upíři nemají hemoglobin, ale transferoxydin, protein obsahující měď vázanou jako metalothionein. Železo ve formě hemu, působí na upíry opojně, neboť katalyzuje přeměnu přirozených v-endorfinů, vylučovaných po přijetí potravy (původně sáním v období novorozeneckém) na podstatně účinnější v-enhandorfiny, které se v účinku rovnají účinku alkoholu na mozek savců.

Pojem upíři (také vampýři) je v Obecné řeči pojmenováním pro příslušníky druhu Vampyrus. V Hen Llinge se užívá termín nosph'erathu. V obou případech jde o souhrnný název pro skupinu fyziologicky si nepříliš podobných příslušníků rodu Vampyrus, kteří se navíc často liší v mnoha psychických a psychosociologických aspektech. Nejedná se tedy o žádné lidské či jiné nemrtvé. Jde o biologický rod, který ke svému životu v zásadě vůbec nepotřebují ani lidskou, ani jakoukoli jinou krev. Krom své vlastní...



Upíři a Moc

Charakteristickým rysem upírů (krom flederů a ekimm) je rovněž mnohem silnější propojení s Mocí, než je tomu například u druhu Homo sapiens sapiens. U upírů se jedná o jev stálý a nikoli přechodný, jak je tomu u např. mágů. Toto propojení s magickými rovinami je neoddělitelnou součástí a podstatou upíra, jenž si toto propojení, krom vyšších upírů, neuvědomuje. Toto slouží především k zisku energie, např. k netopýří lykantropii, k využití PSI apod. U vyšších upírů je tato provázanost podstatně silnější než u upírů nižších.

Magie a spojení s Mocí je na v Yta skutečnost. Obecně je svět rozdělen do dvou základních rovin: materiální a magické. Magická rovina existuje paralelně s fyzickou rovinou. Je zdrojem Moci, magické energie, a zároveň médiem, jímž se tato energie pohybuje. Ačkoli se magický a fyzický prostor do značné míry liší, spojuje je společný rozměr času.

Moc ve své rovině je stejným prazákladem, jako energie v rovině fyzické. Má vlastní zákony a tvoří vlastní emanenci, např. ve formě magických bytostí. Ti, kdož mají přímý přístup k magické rovině, ti se mohou pohybovat v obou rovinách a užívat Moc dle jejich schopností  a zkušeností. Moc emanuje též do fyzického světa jako aura, stejně jako fyzické předměty emanují do roviny magické jako tzv. negativní aura. V magickém prostoru se tvoří magické emanence, vytvářené ve fyzickém světě Mocí nadanými a mohou působit skrze rozhraní rovin nebo se emanují v nějaké fyzické podobě v našem, fyzickém světě.

Nižší i vyšší upíři jsou magické bytosti, vyšší upíři jsou bytostmi s přímým přístupem jako například jednorožci, draci či kočky. Mají všechny výhody i nevýhody takovéto formy bytí. Jsou citlivější na některé magické obranné i útočné prostředky, mohou ale sami Moc užívat. Stříbro působí spíše na nižší upíry, posvěcené předměty pak působí podle Moci, jíž disponuje daná emanence boha v magické rovině. Užití některých bylin, jako třeba česneku, je čirou pověrou, vyvěrající z analogie působení léčivých či jedovatých rostlin na fyziologii.

Nižší upíři jen PSI, neviditelnost, hypnotizace, žádný stín, podoba (trochu jak dopleři, sugerují druhéhu 'ne-cizí' vzhled). Nekryjí vlastní auru. Loqenovi kněží mají ve skupině (>3) podobné schopnosti jako vyšší upíři, ale jen po vykonání určitých obřadů, jejich schopnosti jsou krátkodobé, dle množství členů ve skupině - cca 12 mmolun má dost sil utkat se s průměrným vyšším upírem.

Vyšší upíři - cesty v rámci jedné Sféry v prostoru i čase, ve smyčkách, ale jen magickou rovinou, v fyzické rovině jsou mimo svůj čas jen 'duchy' bez možnosti zasahovat. U vyšších upírů se oběvila velmi zvláštní vlastnost spojená s magickým maskováním, dokáží zamaskovat svou vlastní auru, takže je téměř nemožné zjistit jejich přítomnost pomocí magické detekce. Umí odhalit a potlačit cizí PSI působení. Kruh Bratrů nově slouží vyšším upírům k rozvoji PSI technik, hojně se užívá 'hlavologie' a její kombinace s klasickými hard vědami.

Upíři nevládnou ani energetickou a ani materiální magií.